Neděle 7. září 1873
Zobrazit originál
Je mets ma robe grise, toute fraîche, le volant autour du cou et la croix rouge sur un ruban bleu très mince et clair (un peu fatiguée, mais bien). Je lis "Le ravin". Vers trois heures la princesse, ma tante (Makaroff parti) Walitsky vont à Monte-Carlo. Maman veut aussi, mais nous restons seules. Alors je propose d'aller et nous allons. J'ai joué moi-même et gagné. Il est temps de descendre pour le train de cinq heures mais maman fait tout traîner. Enfin nous descendons mais hélas trop tard, trop tard, j'ai manqué le départ ! Comme nous remontions, la tante nous rencontre, elle aussi voulait partir.
Oblékám si šedé šaty, celé čerstvé, volán kolem krku a červený kříž na velmi tenké a světlé modré stužce (trochu unavená, ale dobře). Čtu Propast. Kolem třetí hodiny jedou kněžna, teta (Makaroff odjel), Walitsky do Monte Carla. Maminka chce také, ale zůstáváme samy. Tak navrhuji, že půjdeme, a jedeme. Hrála jsem sama a vyhrála. Je čas sestoupit na pětihodinový vlak, ale maminka všechno protahuje. Konečně scházíme, ale bohužel příliš pozdě, příliš pozdě, zmešk ala jsem odjezd! Když jsme vystupovaly nahoru, potká nás teta, ona také chtěla odjet.
Zobrazit originál
Encore une fois, pourquoi me regarde-t-on ? Je fais tout pour être simple, je mets des robes simples, ni un ruban, ni un nœud, ni des fleurs, une robe de toile grise toute simple, un chapeau de paille avec un ruban noir et une plume de coq. Et yet on me regarde, et encore plus. Aujourd'hui par exemple.
Ještě jednou, proč se na mě dívají? Dělám všechno pro to, abych byla jednoduchá, oblékám jednoduché šaty, ani stužku, ani mašli, ani květiny, prostě šedé plátěné šaty, slaměný klobouk s černou stužkou a kohoutím perem. A přece ^[1] se na mě dívají, a ještě víc. Dnes například.
Zobrazit originál
Huit heures approchent, encore la même histoire avec maman, je lui dis qu'il est temps, non pas encore. J'aurais pour sûr manqué le train si Walitsky n'était pas descendu avec moi. Nous n'avions que quatre minutes, nous courons et je le regrette: juste au coin du casino je vois Gioia qui monte appuyée sur le bras d'un beau jenôme [sic]. J'avais envie de retourner, mais insensiblement je me trouve en bas. Je n'ai que le temps de monter, Walitsky aussi.
Blíží se osmá hodina, zase stejný příběh s maminkou, říkám jí, že je čas, ne ještě ne. Určitě bych zmeškala vlak, kdyby Walitsky se mnou nesestoupil. Měli jsme jen čtyři minuty, běžíme a lituji toho: právě u rohu kasina vidím Gioiu, jak stoupá opřená o paži nějakého krásného mladého muže. Měla jsem chuť se vrátit, ale neznatelně se ocitám dole. Mám jen čas nastoupit, Walitsky také.
Zobrazit originál
Je ne rougis plus, mais je ne puis m'empêcher de sourire lumineusement et plus je me retiens, plus c'est lumineux.
Už nečervénám, ale nemohu se ubránit zářivému úsměvu a čím víc se zdržuji, tím je zářivější.