Bashkirtseff

Pondělí, 29. září 1873

Zobrazit originál
C'est la fête de ma tante, de Bête, de sa fille et de la petite Véra Anitchkoff. Je sors avec Paul, nous prenons un fiacre et allons retrouver maman, Dina et Walitsky au marché de fruits. Nous avons fait de l'effet pour ces pauvres Niçois. J'ai mangé de très bon raisin. De là nous allons chez Samuels et j'achète avec Paul un mouchoir Valenciennes pour ma tante et des bonbons pour les enfants. C'était une noce de juifs, on s'arrêtait, on allait, on venait, on discutait.

Dnes má svátek má teta, Bête, její dcera a malá Věra Anitchkoffová. Vyjdu si s Paulem, vezmeme fiakr a jedeme nalézt mámu, Dinu a Walitskeho na ovocném trhu. Mezi těmi ubohými Niciany jsme udělali dojem. Snědla jsem výborné hrozny. Odtud jdeme k Samuelsovi a kupuji s Paulem pro tetu kapesník z valencienské krajky a pro děti bonbóny. Byla to židovská svatba – zastavovali jsme se, chodili, přicházeli, odcházeli, diskutovali.

Zobrazit originál
La misérable fille ment hideusement, elle a dit que ma tante l'a battue. A ces mots, mes cheveux se sont hérissés ! Quelle horreur ! Est-ce que jamais ma tante a rêvé chose pa­reille II! Les ânes (Anitchkoff) viennent. Je vais en ville avec Bête (robe verte, chapeau bleu, bien) ce chapeau me va très bien mais on me regarde trop. Il est trop volumineux, je n'en aurai qu'un noir. On a arrosé, on peut croire qu'il a plu et j'aime Nice pluvieuse, c'est à cette période que je la supporte. Nous avons marché depuis Lyons jusqu'à chez Portallier où nous entrons voir les tableaux et meubles anciens. Comme j'aime les belles choses, et comme je les comprends. Portallier a la même Catherine qui est à la campagne. Le dîner s'apprête. Je frémis à l'idée de ce dîner. Qui nous aurons H! Orgechko, Manotte, Lefèvre et Abrial !!!!!!!!!!!!!!!!!!! *Sacrediou* (comme disent les Niçois) quel monde !

Ta ubohá holka ohavně lže, řekla, že ji teta zbila. Při těchto slovech se mi zježily vlasy! Jaká hrůza! Copak by moje teta někdy o něčem takovém jen snila! Přicházejí ti oslové (Anitchkoffovi). Jedu do města s Bête (zelené šaty, modrý klobouk, dobře) – tento klobouk mi moc sluší, ale příliš mě pozorují. Je příliš objemný, budu mít jen černý. Polévali ulice, může se věřit, že pršelo, a Nice v dešti mám ráda, jen v tomto období ji snáším. Šly jsme od Lyons až k Portallierovi, kde vcházíme prohlédnout obrazy a starý nábytek. Jak miluji krásné věci a jak jim rozumím. Portallier má tutéž Kateřinu, která je na venkově. Připravuje se večeře. Třesu se při pomyšlení na tuto večeři. Koho budeme mít! Orgečko, Manotte, Lefèvre a Abrial !!!!!!!!!!!!!!!!!!! Sacrediou[^02.736.1] (jak říkají Niciani), jaká společnost!

Zobrazit originál
Des manières impossibles. J'étais prête à sangloter. Maman ne regardait pas qui il y a mais, selon les lois de l'hospitalité, elle faisait la maîtresse de maison tant bien que mal. Comme elle est heureuse, elle supporte tout, ou plutôt elle est bonne et ne fatigue pas les autres avec ses douleurs comme votre servante. Je suis sûre qu'elle a senti aussi bien que moi mais elle a dissimulé, primo pour ne pas faire de scandale et secundo pour moi. Pour moi en vain. Je n'ai pas besoin de *abettors.* Je vois trop bien, hélas. Quelquefois je voudrais me tromper. Vers la fin on fume, on crie. C'est à se noyer dans le premier ruis­seau venu. J'ai fait mieux, j'ai bu du vin et j'étais un peu étourdie. Bête a dessiné un tableau. Lorsque le monde viendra chez nous on trouvera sur un canapé Hamilton ronflant et ivre et sur un autre votre *ladyship,* de même.

Nemožné způsoby. Byla jsem připravena vzlykat. Máma nesledovala, kdo tam je, ale podle zákonů pohostinství dělala paní domu, jak nejlépe dovedla. Protože je šťastná, všechno snese, nebo spíše je dobrá a neunavuje druhé svými bolestmi jako vaše služebnice. Jsem si jistá, že to cítila stejně jako já, ale skrývala to, za prvé aby neudělala skandál a za druhé kvůli mně. Kvůli mně marně. Nepotřebuji pomahače[^02.739.1]. Vidím až příliš jasně, bohužel. Někdy bych si přála se mýlit. Ke koncu se kouří, křičí. Je to k utoření v prvním příkopě. Udělala jsem něco lepšího, pila jsem víno a byla jsem trochu omámená. Bête nakreslila scénu: Až k nám přijdou návštěvy, najdou na jednom sofa Hamiltona jak chrápe a je opilý a na druhém vaši Milost[^02.739.2] v témže stavu.

Zobrazit originál
C'est bien un dîner sans façon mais avec des semblables à soi et pas avec des sapajous, des pacotilles, des canailles, des riens, des paysans !!! Ce Manotte est vulgaire comme cent quatre-vingts bœufs !

Dobře, neformální večeře, ale s sobě rovnými, a ne se sapaži, s haraburdím, s chátrou, s nulami, se sedláky!!! Ten Manotte je vulgární jako sto osmdesát volů!

Zobrazit originál
Après ce somptueux repas les distingués convives montè­rent au superbe salon Baquis par le sublime escalier noir cou­vert d'un tapis divin et des barrières célestes. Je me tenais dans un coin, (pas parce que je pouvais m'humilier puisque j'élève celui à qui je fais honneur et non m'abaisse) mais parce que je ne me sentais pas à mon aise. Au milieu de paysans, de campagnards je suis libre, gaie, mais avec ces êtres neutres je ne puis. On m'a prié de jouer. J'ai bien joué l'andante du con­certo en la mineur de Mendelssohn, cela n'a pas plu, Manotte a joué La fille de Mme Angot" et cela a plu. On m'a encore fait jouer une étude que j'ai tapée n'importe comment. Que sont les perles pour les cochons ! Lefèvre chanta une chansonnette que j'ai entendue par Malésieux. Pauvre, quel ridicule ! à chaque couplet on applaudissait frénétiquement, les chiens aboyaient et le chat miaulait, les enfants tapaly criaient et le singe de frayeur se sauvait sur les rideaux. C'était assez amusant.

Po této honosné hostině význační hosté vystoupili do nádherného salónu Baquis po vznešeném černém schodišti pokrytém božským kobercem a nebeskými zábradlími. Držela jsem se v koutě (ne proto, že bych se mohla ponižovat, jelikož povyšuji toho, komu prokazuji čest, a ne se sama snižuji), ale protože jsem se necítila ve své kůži. Uprostřed sedláků, mezi venkováky jsem volná, veselá, ale s těmito neutrálními tvory nemohu. Prosili mě, abych hrála. Zahrála jsem dobře andante z koncertu a moll Mendelssohna, ale nelíbilo se to. Manotte zahrál „Dceru paní Angotové"[^02.741.1] a to se líbilo. Ještě mě nechali hrát etudu, kterou jsem odbyla ledabylejako. Co jsou perly pro vepře! Lefèvre zazpíval písničku, kterou jsem už slyšela od Malésieuxe. Ubohý, jaké trapno! Po každé sloce se zuřivě tleskalopes štěkali a kočka mňoukala, děti tloukly a křičelyopice strachy utíkala na závěsy. Bylo to dost zábavné.