Neděle 17. srpna 1873
Zobrazit originál
Il faisait encore demi-nuit lorsqu'on me réveilla "Munich !" Ma tante voulait, je crois, y rester quelques heures, mais je dormais. Je voulais lire, mais les voitures secouent tellement que c'est presque impossible. Je priais la tante d'aller à Bade, elle ne voulait pas. Je voulais prendre une robe, car avec celle du voyage je ferais une figure abominable, ce qui me rend atroce.
Byla ještě půlnoc, když mě vzbudili: „Mnichov!" Má teta chtěla, myslím, zůstat tam několik hodin, ale já jsem spala. Chtěla jsem číst, ale vagony se tak třesou, že je to téměř nemožné. Prosila jsem tetu, abychom jely do Badenu, ona nechtěla. Chtěla jsem si vzít jiné šaty, protože v těch cestovních bych vypadala strašně, což mě rozčiluje.
Zobrazit originál
Mais il arriva que nous sommes à Dos et que la robe n'est pas prise. Voyant que ma tante ne fait aucune démarche, je me suis résignée, furieuse et je restais dans un coin, les yeux fixés sur un bouton du fauteuil vis-à-vis, les lèvres boudeuses légèrement. Alors Paul courut demander si on peut prendre la robe, mais c'était naturellement trop tard. Ma tante dit:
Ale stalo se, že jsme v Oosu a šaty nejsou připravené. Když vidím, že má teta nic nepodniká, rezignovaně, rozzuřená, zůstávám v koutě, s očima upřenýma na knoflík křesla naproti, se zlehka našpulenými rty. Pak Paul běžel se zeptat, jestli si mohu vzít šaty, ale bylo to samozřejmě příliš pozdě. Má teta řekla:
Zobrazit originál
Alors ma tante chagrinée pour moi s'est mise à gronder, que je ne sais pas moi-même ce que je veux etc. etc. etc. Deux stations, je restais la figure contre le mur à pleurer amèrement, mais très amèrement. Je suis vraiment extrêmement chagrinée. Surtout quand, au moment où nous quittons Oos, Paul et Dina se mirent à dire à haute voix ce qu'ils voyaient: Mercure, Vieux Château etc. Je ne voyais rien, je ne voulais rien voir, j'étais malheureuse ! Et même maintenant, lorsque j'écris (lundi, à Paris) mon cœur se serre, ce qui est preuve d'un grand chagrin, généralement les chagrins sont momentanés chez moi. A la troisième station, je me retournais. Le reste de la journée se passe ordinairement, tout le voyage.
Pak se má teta, zarmoucená kvůli mně, dala do hubování, že sama nevím, co chci atd. atd. atd. Dvě zastávky jsem zůstávala s tváří otočenou ke stěně a plakala jsem hořce, ale velmi hořce. Jsem opravdu nesmírně zarmoucená. Zvlášť když, v okamžiku, kdy opouštíme Oos, Paul a Dina začali nahlas říkat, co vidí: Merkur, Starý zámek atd. Nic jsem neviděla, nechtěla jsem nic vidět, byla jsem nešťastná! A dokonce i teď, když píšu (v pondělí, v Paříži), svírá se mi srdce, což je důkazem velkého žalu, obvykle žaly jsou u mě okamžité. Na třetí zastávce jsem se otočila. Zbytek dne ubíhá obyčejně, celá cesta.
Zobrazit originál
J'oublie, le soir à la frontière nous descendîmes voir s'il y a quelque chose à manger. Je ne puis pas supporter des viandes qui étaient cinq minutes en wagon... On trouva du jambon et du champagne. Paul apporta les provisions dans la voiture et nous avons soupé. Nous avons fait la noce, j'ai ri tout le temps et la tante se fâchait. Puis pour couronner les bêtises j'ai fumé une cigarette, quand j'étais au bout, ma tante l'arracha impérieusement des mains et la jeta par la fenêtre. Je n'y fis pas attention. J'aime les folies, les ripailles. Et quand je m'y mets, je vais jusqu'au bout.
Zapomínám, večer na hranici jsme sestoupili podívat se, jestli je něco k jídlu. Nemohu snést maso, které bylo pět minut ve vagonu... Našli jsme šunku a šampaňské. Paul přinesl zásoby do vagonu a my jsme večeřeli. Dělali jsme si veselici, celou dobu jsem se smála a teta se zlobila. Pak na korunu všemu jsem si zapálila cigaretu, když jsem byla u konce, teta mi ji důrazně vyrvala z rukou a vyhodila oknem. Nevšímala jsem si toho. Miluji bláznovství, hýření. A když se do toho pustím, jdu až do konce.
Zobrazit originál
[En travers: Aussi il faut avouer ce que j'entends par ripailles, des plaisirs plus qu'innocents.]
[Poznámka na okraji: Také musím přiznat, co myslím pod hýřením, radovánky více než nevinné.]