Pátek 4. dubna

# Pátek 4. dubna Krásné počasí. Nevím, co si mám vzít na sebe. Je příliš teplo na zimní šaty. Ještě nemám nic nového z Paříže, poslali vzorky, ale nelíbí se mi ten styl, nehodí se pro můj věk; nabízejí foulárdy, faille^[1] a tak dále. To všechno za nic nestojí. Jsem ve strašné náladě, jsem naštvaná (modré a šedé šaty, nic moc), v kočáře, málo lidí. ¹: Pozn. překl.: Faille - druh lehké hedvábné tkaniny s jemným žebrováním. Markevičová se stala členem rodiny, dobrá duše. [Na okraji: Velká mrcha, lstivá a zbabělá, zlá zmije ta Markevičová.] Na promenádě jsem viděla mladého Audiffreta, jmenuji ho, protože dlouho chyběl. Jeho také Gioia ničí! Hrůza! Při těch myšlenkách nemůžu zůstat klidná. Šly jsme do všech obchodů hledat šedý batist, u Maizonié jsem viděla paní a slečnu Bellottiovy, promluvily jsme si, jsou velmi milé. Když se rozhlédnu, vidím, že všichni jsou milí a hodní - jak nemilovat všechny lidi? Člověk může žít tak šťastně, když vychází se všemi dobře. Byla jsem vzteklá, že nemůžu nic najít, ve velmi špatné náladě. Konečně jsem to našla v New Scotland a jsem šťastná. Když pomyslím, jak málo stačí k mé spokojenosti či nespokojenosti. A Mortierová nedostala klobouky, jak jsem chtěla, podvádí, mrcha! Jaký rozdíl mezi mým dřívějším deníkem a tím dnešním; ten dřívější bude zajímavý i za sto let, protože je plný vyznání, mých citů, mých dojmů, okamžiků, kdy jsem viděla toho, koho miluji, jak se na mě díval. [Na okraji: Je to skoro naopak.] A teď? Klobouky, šaty, zbytečné popisy... které mi za čas budou připadat nepochopitelné a hloupé. Ale tehdy jsem vídala toho, koho miluji, a byl mou inspirací. Už se neodvažuji prosit Boha, abych ho poznala, když mi nedopřává ani tu milost ho spatřit. Chvíle, kdy jsem ho viděla, kdy jsem ho měla nablízku, kdy jsem za sebou cítila jeho dech - teď mi připadají jen jako sen. Netušil, jaký rozruch ve mně způsobuje jeho blízkost. Díval se na mě jako na všechny ostatní (díval se na mě hodně, ale neodvažuji si jeho pohled nijak vykládat). Netušil, že jediný jeho pohled mě činí šťastnou! Neví, že ho miluji. Nepochopil mé zčervenání, když přišel. Ani se neobtěžoval to pochopit. Neví, že bez něj už nežiju. Vycházím jen proto, abych někam vyšla, a oblékám se jen proto, abych byla oblečená. To je ve mně obrovská změna. Dřív jsem měla cíl, kdykoli jsem někam šla - naději, že ho potkám. Teď nemám žádný jiný zájem než touhu ho vidět, poznat ho, milovat ho, být jím milována! Můj Bože!!!