Pátek 21. března

# Pátek 21. března Krásné počasí. Mamince není lépe, naopak. Ach! Můj Bože, ulev jí. Na promenádu na koni. Jela jsem k Varu a vzala si dlouhou hodinu jízdy, pak okruh po promenádě. Mluvila jsem s několika známými. Docela spokojená, slunce pálilo, ale kolem páté to bylo velmi příjemné. Bylo tam hodně lidí na koních. Večer jsem měla připravit úlohu z aritmetiky. Nemohla jsem ji pochopit, byla jsem v hrozném stavu, plakala jsem, opravdu jsem plakala. Nevěděla jsem, co dělat, hlavně proto, že jsem si řekla: když tu úlohu udělám bez toho, abych se na něco ptala slečny, budu vévodkyní z Hamiltonu atd. Když ne, tak ne. Proto jsem se tak strašně trápila, ale uspěla jsem. Ach! Pane, kdyby to byla pravda, všechno je v Tvých rukou. [Na okraji: Přijely bílé šaty z Paříže.] Od půl osmé do půl desáté jsem seděla nad tou úlohou. Desetkrát jsem to chtěla vzdát - ale donutila jsem se. A uspěla jsem! Když se ti to napoprvé nepovede, zkus to, zkus to, zkus to znovu^[1]. Budu se vždy řídit tímto příslovím. Třeba začít stokrát - ale udělat to! Kristus řekl: "Tlučte a bude vám otevřeno". Ach! Můj Bože, modlím se k Tobě a Ty mi dáš, oč Tě prosím! Můj Bože, vyslyš mou modlitbu, zapřísahám Tě! Tak moc ho miluji! Ještě dnes se mi zjevil v představách - se svým panovnickým způsobem. Nikdo nesedí jako on. Má způsob krále, když je ve svém kočáře. Nevím, jak to popsat, ale vidím ho před sebou. Vím jen, že ho zbožňuji - jen jeho - a že trpím, že ho nevidím. Ale Pán Bůh je tak dobrý! Ach! Kéž bych ho viděla na koni - jediné místo, kde nebude vidět, jak se červenám. ¹: V originále anglicky: "If at first you do not succeed, try, try, try again"