Pátek 28. února 1873

# Pátek 28. února 1873 Krásné počasí, ale hrozný vítr. Slečna Collignonová nejde ven. Máma šla na návštěvu k paní Richaudové. Ve dvě jsem byla připravená, ale pro mě přišli až ve tři, celou hodinu jsem strávila na terase (vikuní šaty)^[1], ve tři jsme šly k Howardovým (mluvily jsme rusky) a tam jsem se seznámila se slečnou Betalliovou, docela milá. ¹: Pozn. překl.: Vikuně - luxusní vlna z jihoamerické lamy vikuně, jedna z nejdražších přírodních vláken. Pak jsem se stačila akorát vrátit domů, byly už čtyři. Vrátila jsem se úplně smutná, že jsem neviděla ani vévodu, ani Boreela, hrozně mě to trápilo, při hodině jsem byla duchem nepřítomná. Ti dva lotři za to můžou. Ale co to má znamenat, že nevidím ani Gioiu, ani vévodu? To je divné! Kdyby věděl, že na terasu chodím kvůli němu, že když jsem zaslechla rachot kočáru podobný tomu jeho, celá jsem sebou trhla a už jsem neměla klid.