Bashkirtseff

Pátek, 28. listopadu 1873

Zobrazit originál
Oh ! que je l'envie; il me semble qu'en la voyant mes yeux sortiraient de leurs orbites tant je la regarderais avec haine et fureur (je pleure un peu) depuis que je sais que le cœur est incliné par sa pointe à gauche et que cette petite pointe bouge comme la queue d'une anguille, je n'en parle plus, mais je souffre tout de même. Dans ma salle d'étude je relisais cent fois ces lignes - The duke of Hamilton - The marriage of the duke of Hamilton to lady Mary Louise Elisabeth Montagu eldest daughter of the duke and duchess of Manchester is definitively fixed and will be solemnised at... on the 10th Dec.- Chaque fois mes mains tremblaient un peu et mes yeux fixaient un point inconnu.

Óch! jak jí závidím; zdá se mi, že kdybych ji uviděla, mé oči by vyskočily z důlků, jak bych na ni hleděla s nenávistí a zuřivostí (trochu pláču), od té doby, co vím, že srdce je nakloněno svým hrotem doleva a že tento malý hrot se pohybuje jako úhoří ocas, už o tom nemluvím, ale přesto trpím. V mé pracovně jsem znovu a znovu četla stokrát tyto řádky – Vévoda z Hamiltonu – Sňatek vévody z Hamiltonu s lady Mary Louise Elisabeth Montagu, nejstarší dcerou vévody a vévodkyně z Manchesteru, je definitivně stanoven a bude slavnostně uzavřen v... 10. prosince.[^02.1929.1] Pokaždé se mi trochu třásly ruce a oči hleděly na neznámý bod.

Zobrazit originál
02.1931

[^02.1931.1]: V originále italsky: "bestemmia" (rouhám se, proklínám)

Zobrazit originál
Nous sortons (robe bleue et chapeau pas mal). Je hais Nice, la mer, le soleil, les mouches du détroit, les voitures, l'air même. Je voudrais me cacher loin, loin, où il n'y eut personne; alors je reviendrais à moi. Ce que je sens - je sens la jalousie, l'amour, la rage, l'envie, la fureur, la déception, l'amour-propre blessé, tout ce qu'il y a de hideux dans ce monde. Par-dessus tout je sens sa perte, je l'aime ! Que ne puis-je faire dire à ce que je l'aime tout ce que j'ai dans le cœur, y mettre toute mon âme et rester vide.

Vycházíme (modré šaty a klobouk nijak špatný). Nenávidím Nice, moře, slunce, mouchy z průlivu, kočáry, dokonce vzduch. Chtěla bych se schovat daleko, daleko, kde by nikdo nebyl; pak bych přišla k sobě. Co cítím – cítím žárlivost, lásku, vztek, závist, zuřivost, zklamání, zraněnou sebeúctu, všechno, co je na tomto světě odporné. Především cítím jeho ztrátu, miluji ho! Proč nemohu nechat říct tomu, že ho miluji, všechno, co mám v srdci, vložit do toho celou svou duši a zůstat prázdná.