Středa 23. dubna

# Středa 23. dubna Slunce, pak déšť přes slunce, pak nádherné počasí, čistý vzduch osvěžený jarním deštěm. Vstala jsem ve čtvrt na devět. Na promenádě (černá sukně, bílé pikované svrchní oblečení, černá kazajka bez rukávů, nový klobouk - hezké, ale šaty se mi nelíbí, příliš nápadné a ne jak se sluší, jenže nemám nic jiného na dnešek). Jely jsme v kočáře, pak když déšť přestal, šly pěšky. Bylo nádherné počasí, vzduch po dešti byl klidný, svěží a voňavý (to je poezie!)... opravdu, nemohu si pomoct a musím to říct. Cítila jsem se tak dobře, ale nemyslete si, že jsem se nenudila, naopak. Nice je poušť a chtěla bych ji co nejrychleji opustit, a i když je plná, nehodí se nám z důvodů, které jsem uvedla výše atd. Ale kam jít? Které místo vybrat, abych ho mohla potkat? [Na okraji: Fédus byl v drožce se švagrem Boreela.] Ach! A není třeba se tím znepokojovat! Bůh, bude-li chtít, mi ho dá potkat na jakémkoli místě. „Protože ke mně přilnul láskou, vysvobodím ho, vyvýším ho, protože poznal mé jméno."^[1] ¹: V originále anglicky. Žalm 91:14 Nestačí mi tato slova? Ach! Ano! Jen když v Něho věřím, když v Něho mám důvěru! Neslibuje mi, že mě vysvobodí? [Vložená stránka: Všechny tyto modlitby tvoří lyrický, nadšený a fanaticky inspirovaný styl. Je třeba věřit, aby se to dalo číst. Věřím, ale jsem vychladlá, musela bych ho vidět, abych měla znovu takové vzněty a inspirace.] „Vysvobodím ho, protože poznal mé jméno." Věřím v Něho! A On mi dá, po čem toužím. Prosím Ho a On mě vyslyší. Ne svým slabým plánem uspěji - ne! Ne tím, že si vyberu to správné město. Bude-li dobrý Bůh chtít, co záleží na městě! Zbožňuji Ho a věřím v Boha. On mi ho dá. Modlím se každý večer a doufám, že má upřímná modlitba dojde až k Všemohoucímu. [Na okraji: To jsou krásné myšlenky pro dítě. Ráda si je znovu čtu.]