Čtvrtek 20. února 1873

Zobrazit originál

01.01

Krásné počasí. Než jsme jely v kočáře, chodila jsem hodinu se slečnou Collignonovou a viděly jsme Boreela.

Zobrazit originál

01.02

Ráno mi zkoušeli bílé šaty.

Zobrazit originál

01.03

Na koncertě (v modrých šatech) já, maminka, Sophie, teta, viděly jsme Boreela s dvěma koňmi, pozdravil. Nejdřív se postavil za nás a pozoroval nás. Pak si přisedl vedle. To jsem nečekala a udělalo mi to obrovskou radost, pořád jsme o něm mluvily, pak maminka řekla:

Zobrazit originál

01.04

„Musíme jet pro Dinu a já se vrátím domů."

Zobrazit originál

01.05

Dávám pokyn Dominikovi, ale maminka říká:

Zobrazit originál

01.06

„Počkejte, teď není možné vyjet."

Zobrazit originál

01.07

V tu chvíli Boreel ustoupil, aby nám udělal místo. Maminka řekla „děkuji". Při otáčení jsme ho potkaly, pozdravil maminku a ona také na poděkování, pak jsme ho viděly znovu. Jedeme pro Dinu, maminka zůstává. Znovu se vracíme ke koncertu, je za námi, ale Dominik popojede a trochu nás vzdálí. Viděly jsme ho ještě několikrát. Takže mě nenávidí, nechce se mi vyhýbat, naopak, konečně je má modlitba vyslyšena, skoro se známe. Ach! Ale nedává to snad právo doufat, že i ostatní modlitby se splní? Ach, můj Bože, učiň to! Zejména pokud jde o vévodu z Hamiltonu!

Zobrazit originál

01.08

[Utíkat, nenávidět, jaká to slova! Miserere I]

Zobrazit originál

01.09

Ach! Řekneš, že nevím, co chci, ale ráda bych Boreela, jenže on nemá titul ani bohatství, a tak nemůže uspokojit mé rozmary, a jinak bych byla nešťastná a učinila bych nešťastným i jeho. Ale mám ho ráda. Ale vévodu preferuji ve všech ohledech.

Zobrazit originál

01.10

[Těší mě vidět, že mé myšlenky se nemění. Zde uvažuji stejně, jako jsem uvažovala před několika dny.]

Zobrazit originál

01.11

Boreel je velmi krásný, dnes jsem si zvlášť všímala jeho ruky bez rukavice, je dost hrubá, ale mně se to moc líbí. Jaká škoda, že není baron Finot! Mimochodem! Astrolabe vyhrál všechno v Cagnes! Kdyby byl baron Finot, byla bych nejšťastnější ze smrtelnic! Ale není, takže je zbytečné o tom mluvit. Teď vím, kde vévoda bydlí, v hotelu Grande-Bretagne nebo v hotelu d'Angleterre, protože Gioia za ním šla s malým chlapcem.

Zobrazit originál

01.12

[V té době jsem si nevšimla chůze tohoto Apollóna. A neměla jsem ponětí o tom, jak se sluší a jak mám ráda.]

Zobrazit originál

01.13

[Nežádala jsem ušlechtilost chůze, způsobů atd. Byla to právě tato ušlechtilost a velkolepost, co jsem obdivovala na vévodovi, aniž bych věděla, co obdivuji.]

Zobrazit originál

01.14

Ach! Ale to je strašné. Protože Boreel se nehodí, chci milovat Hamiltona; a mohu, dokonce ho miluji. Ach, učiň, můj Bože, aby se představil!

Zobrazit originál

01.15

Dnes je to pro mě velký triumf, tak velký, že je to jako sen. Viděly jsme Boreela nespočetněkrát, zdraví, staví se vedle, pozoruje, (skoro) následuje kočár. Jak jsem šťastná a jak je Pán Bůh dobrý! Ach, kdyby mi dal Hamiltona! Ale je příliš připoután ke Gioie. Dnes byla nádherná, ale není to ani tak její krásou, čím si ho drží, jako zvykem, slovy, tisíci úskoky! Ach, nevím to jistě, ale patří jí. Jak kruté je toto přesvědčení! Tak moc bych ho chtěla poznat. Jak je to zvláštní, vidím Boreela, moc se mi líbí, obdivuji ho, miluji ho, a stačí, aby se ukázal vévoda z Hamiltonu, a všechno to zničí a nutí mě myslet jen na něj. Boreel dnes prostě běžel za námi. Není to pravda, je to představivost. Nu dobrá, kdyby vévoda projel a vrhl jen jediný pohled: Boreel přestane existovat. O tom jsem přesvědčená.

Zobrazit originál

01.16

Ach, můj Bože, zařiď, abychom poznali vévodu. Ty, který mi dáváš vše, oč prosím. Ach, můj Bože, učiň to!