%% Mais je n'ai pas assez parlé de la Russie et de moi, c'est le principal. Selon l'usage des familles nobles habitant la campagne, j'eus deux institutrices, une Russe enseignant la musique et la danse et l'autre, française. La première, russe, dont j'ai gardé la mémoire était une Mme Melnikoff, une femme du monde, instruite, romanesque et séparée de son mari, se faisant institutrice par coup de tête après la lecture de nombreux romans. Ce fut une amie pour la maison, on la traita en égale. Tous les hommes lui faisaient la cour et elle s'enfuit un beau matin après je ne sais quelles histoires romanesques. On est très romanesque en Russie. Elle aurait pu dire adieu et partir naturellement mais le caractère slave, greffé de civilisation française et romans, est une drôle de machine. En femme malheureuse, cette dame a tout de suite adoré la petite fille qui lui était confiée. Moi je lui ai rendu son adoration par esprit de pose, déjà. Et ma famille gobeuse et poseuse a cru que ce départ devait me rendre malade, on me regardait ce jour-là avec compassion et je crois même que grand-maman a fait faire un potage exprès, un potage de malade. %%
Zobrazit originál
#Russia #Madame_Melnikoff
Ale nemluvila jsem dost o Rusku a o sobě, to je to hlavní. Podle zvyku šlechtických rodin žijících na venkově jsem měla dvě vychovatelky, jednu Rusku, která učila hudbu a tanec, a druhou, Francouzku. První, Ruska, na kterou si pamatuji, byla paní Melnikovová, dáma ze společnosti, vzdělaná, náchylná k romantickým představám[^00.29.1] a odloučená od svého manžela, která se stala vychovatelkou z rozmaru po přečtení mnoha románů. Byla přítelkyní domu, zacházeli s ní jako se sobě rovnou. Všichni muži se jí dvořili a jednoho dne náhle uprchla po nevím jakých romantických příbězích. V Rusku jsou lidé velmi náchylní k romantickým představám. Mohla se rozloučit a odejít přirozeně, ale slovanská povaha, naroubovaná francouzskou civilizací a romány, je podivný stroj. Jako nešťastná žena tato dáma okamžitě zbožňovala malou dívku, která jí byla svěřena. Já jsem jí oplácela její zbožňování už tehdy ze samé afektovanosti. A moje naivní a afektovaná rodina věřila, že mě tento odchod musí učinit nemocnou, dívali se na mě ten den se soucitem a myslím, že babička dokonce nechala udělat polévku schválně, polévku pro nemocné.
Zobrazit originál
00.31
"Budeš mít dvě děti," řekl jí, "syn bude jako všichni ostatní, ale dcera bude hvězdou."
Zobrazit originál
00.32
Jednoho večera v divadle mi jeden pán řekl se smíchem: "Ukažte své ruce, slečno, ó! podle toho, jak nosíte rukavice, není pochyb o tom, že budete strašně koketní". Zůstala jsem na to hrdá.